Dnes jsme strávili poslední expediční den rozdělení na tři skupiny s možností být v nějakém tématu opravdu “pod povrchem”. Skupina renesanční (těžba stříbra, ražba mincí, život havířů, slavné domy Jáchymova, Agricola, Mathesius) s Jankou a Tomem, vědecká (uran, radium, radonové lázně, měření neviditelných částic Geigerovým čítačem, příběh Marie Curie a Jáchymova) s Jardou. Ta třetí byla se mnou a Vendulou a byla to skupina 50.léta, která se věnovala pamětníkům uranových lágrů (stezka Jáchymovské peklo, Štola č.1, Mauthausenské schody, vynikající expozice v muzeu, výpovědi pamětníků pro Paměť národa, lágrová křížová cesta.)
Podařilo se nám skvěle rozdělit do menších týmů podle zájmu.
V každé skupině sedm až osm mladých průzkumníků/výzkumníků a jeden až dva průvodci tématem. Je super, když existuje rámec, ale mají/máme možnost si vybrat. Je to úplně jiná práce, ponoření, propojení. Zvládnou to i čtvrťáci. Fotky jsou z naší skupiny 50.léta. Dokud jsme schopni mluvit o tom, co se u nás v tomto období dělo, tak nezapomeneme. Je v tom velká síla, zkoumat tuto dobu poctivě, propojovat ostrůvky toho co už víme, být otevření cizím příběhům a osudům, nehledat senzace, ale snažit se porozumět.
Teď už jsme šťastně doma. Byly to skvělé tři dny. Má to smysl!
Mimochodem včera jsme se koukali na výborný nový film, který je rekonstrukcí skutečných událostí záchrany dvanácti kluků a jejich trenéra z podzemního jeskynního komplexu. Jmenuje se Třináct životů.