Domácí vzdělávání

Co to jsou komunitní školy?

Komunitní školy z hlediska legislativy ČR žádnými školami nejsou. Přesnějším označením by byl termín komunitní vzdělávací klub. Tyto „kluby“ jsou často zřizovány spolky, zapsanými ústavy či soukromými firmami. V naprosté většině vznikly z popudu skupiny rodičů, kteří hledají jinou cestu pro vzdělávání svých dětí.

Proto u nás raději používáme termín vzdělávací komunita Volavec než komunitní škola. V roce 2018 vznikl spolek Škola v roubence, z.s., který naši činnost zajišťuje.

Děti, které dochází do „komunitního klubu“, jsou oficiálně zapsány na individuálním vzdělávání v kmenové škole, která je registrovaná ve školském rejstříku MŠMT.  Odpovědnost za vzdělávání tedy plně nesou rodiče. A tedy i povinnost absolvovat se svými dětmi povinná pololetní přezkoušení v kmenových školách.

Většina dětí z Volavce má kmenovou školu Masarykova základní škola Tanvald. Přezkoušení zpravidla probíhá v prostorách naší budovy na Volavci, kam přijíždí přezkušující z Tanvaldu. Přezkoušení se účastní dítě, rodič a přezkušující. Průvodci z Volavce u setkání nejsou.

Obsah činnosti „vzdělávacích klubů“ není státem nijak definovaný a je čistě na domluvě mezi zřizovatelem klubu (spolkem) a rodiči. Kluby nedostávají žádné peníze od státu, a tedy veškerá jejich činnost musí být pokryta z plateb od rodičů (příp. jiných zdrojů jako jsou granty, sponzorské dary apod.). 

Velká svoboda dává vzniknout komunitním vzdělávacím klubům, které jsou velmi rozmanité co do organizace výuky i samotného pedagogického směřování. Můžeme se setkat s poměrně klasickým vyučování s výhodou menších skupin, přes lesní školy, školy s prvky Montessori či Waldorfu, až po demokratické školy, které nejvíce podporují sebeřízené vzdělávání. Pokud uvažujete o konkrétní komunitní škole je potřeba se opravdu dobře ptát na to, co konkrétní škola nabízí, jak vypadá běžný den, jaké akce škola pořádá a jak vypadá spolupráce s rodinami.

Ve Volavci jsme si během roku 2024 definovali svoji vizi, která navazuje na historii školy, která funguje od září roku 2018, a můžete si ji přečíst zde.

Co říká legislativa o povinné docházce a individuálním vzdělávání?

Podle Školského zákona se na každé dítě s trvalým pobytem v České republice vztahuje povinná školní docházka, která zahrnuje jeden předškolní rok a devět let odpovídající počtu ročníku na základní škole. 

Dítě může absolvovat povinnou školní docházku dvojím způsobem. Buď chodí do školy, která je zapsaná ve školském rejstříku nebo je v režimu individuálního vzdělávání (tj. běžně označované jako domácí vzdělávání) a je zapsané v kmenové škole, která je také registrovaná. Ve druhém případě má povinnost dvakrát ročně absolvovat přezkoušení. Forma přezkoušení závisí na řediteli školy, rozsah je dán tzv. Školním vzdělávacím programem, který vychází z Rámcového vzdělávacího programu.

Co je to Rámcový resp. Školní vzdělávací program?

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP ZV) je dokument, který charakterizuje české základní vzdělávání, vymezuje jeho cíle, specifikuje klíčové kompetence (tj. zejména dovednosti v oblasti učení, řešení problémů, komunikace, sociální, pracovní, občanské a nově digitální) a dále rozepisuje cíle a výstupy ve vzdělávacích oblastech (zjednodušeně můžeme říci předmětech) a průřezových tématech (např. environmentální výchova, mediální výchova aj.).

Školní vzdělávací program (ŠVP) si vytváří každá škola sama. V ideálním případě reflektuje své specifické podmínky a možnosti. Je zřejmé, že jiné ŠVP bude mít malotřídní škola, jiné městská apod. Zároveň lze díky ŠVP specifikovat pedagogický směr či metody, které budou pro danou školu charakteristické.

Pro naši vzdělávací komunitu na Volavci není závazné žádné ŠVP. Díky jiné organizaci výuky a kratším vyučovacím týdnům (4 dny) nepokrýváme obsah celého RVP, ale učíme tak, aby naše výuka byla kompatibilní s RVP.

Co potřebujete, aby vaše dítě mohlo být v individuálním vzdělávání (IV)?

1. Najít si kmenovou základní školu, kde bude zapsané vaše dítě. Individuální vzdělávání může zaštiťovat každá základní škola v ČR, ale doporučujeme si vybrat školu, která má s domácími školáky zkušenost a umožňuje portfoliové přezkoušení, tj. děti zpravidla nepíší žádné testy, ale ukazují, na čem celé pololetí pracovaly.
2. Podat žádost řediteli dané školy. Součástí žádosti bývá uvedení důvodů, proč žádáte o IV a dále popis knih, učebnic, pomůcek a dalšího materiálního zajištění pro domácí výuku. A dále zpráva z pedagogicko-psychologické poradny.
3. Absolvovat návštěvu pedagogicko-psychologické poradny (PPP). Průběh návštěvy závisí na konkrétní poradně, ale zpravidla děti vyplňují testy školní zralosti nebo později jiných školních dovedností a rodiče odpovídají na otázky ohledně svých představ o individuálním vzdělávání. Návštěvu vede psycholog (nestačí speciální pedagog) a v ideálním případě dostanete zprávu s textem: „Nemám žádné námitky proti individuálnímu vzdělávání.“ Dokument se vystavuje pro konkrétní kmenovou školu. V případě přestupu je potřeba absolvovat návštěvu v PPP znovu.
4. Žádost o IV schvaluje ředitel kmenové školy.

Předškoláci absolvují zápis na kmenové škole. Žáci vyšších ročníků, pokud mění svoji stávající školu za jinou, si musí vyřídit přestup.